ALPINE Bau CZ završila výstavbu části rakouské dálnice A5
Stavba 25 km dlouhého úseku rakouské severní dálnice A5 mezi městy Schrick a Poysbrunn je u konce. V pátek 8. prosince se po dálnici oficiálně projela první auta, což jistě uvítají i čeští řidiči mířící do Vídně či na dovolenou do Chorvatska. Realizací zakázky pro rakouské ředitelství dálnic ASFINAG Bau Management GmbH bylo pověřeno sdružení firem Hochtief Infrastructure GmbH Niederlassung Austria a ALPINE Bau CZ.
Stavba probíhala kousek od českých hranic a její finanční objem dosáhl zhruba 48 milionů eur, z čehož podíl ALPINE Bau CZ činil 50%. Úplné dokončení stavby se předpokládá v létě 2018. Slavnostní křest dálničního úseku proběhl již v sobotu 2. prosince 2017 za hojné účasti obyvatel oblasti Weinviertlu, jako i čestných mezinárodních hostů.
„Nový úsek dálnice A5 regionu přinese v mnohých ohledech enormní pozitiva: Odlehčí obcím od nákladní dopravy a zvýší celkovou bezpečnost, neboť z přetěžované silnice B7 přenese až 60 procent vozidel,“ vyjádřila se ministryně školství Dr. Sonja Hammerschmid.
V průběhu výstavby se do úseku zabudovalo cca 37 tisíc metrů krychlových silničního betonu, 38 tisíc metrů krychlových konstrukčního betonu a zhruba 54 tisíc tun asfaltových směsí. Betonová vozovka složena z 18 cm podkladního betonu a 4 cm vrchního betonu byla pokládána technikou živé do živého a na všech úsecích byla položena v průběhu června až srpna. „Byla to pro nás velká výzva, stroje pracovaly deset hodin denně a vzhledem k vysokým letním teplotám práce často probíhaly v noci,“ vzpomíná projektový vedoucí Asfinagu DI Christian Musil.
Projekt zahrnoval výstavbu hlavní trasy dvouproudové dálnice mezi obcemi Walteskirchen a Poysbrunn a napojení v Poysbrunnu včetně okružní křižovatky. Dále bylo nutné vybudovat přeložky krajských komunikací, 9 km účelových cest a 11 mostních objektů. Součástí projektu byla výstavba oplocení, bariér pro migrující živočichy, tří sedimentačních a retenčních nádrží, přeložek žlabů, protihlukových ochranných valů a stěn, jako i ochranných svodidel a elektromechanického vybavení. Z 1,6 milionů kubíků odkopané zeminy se zhruba 600 tisíc zpětně použilo do násypů, zbytek byl využit k modelaci terénu mimo staveniště.
